Alexandrijská knihovna

Egypt se může pyšnit svou tisíciletou historií. O kultuře a náboženství země nesvědčí pouze mnohé monumentální stavby, ale také známá Alexandrijská knihovna, která byla údajně postavena za krále Ptolemaiose II. v roce 288 př.n.l. a měla již za svého času věhlasnou pověst. Uchovávala asi 700 000 pergamenových svitků a měla tak největší sbírku písemností. V roce 48 př.n.l. byla knihovna po obsazení vojsky Julia Césara omylem zapálena a zničena, části knihovny se prý ale zachovaly. K úplnému zničení došlo podle některých učenců v roce 370, kdy tak císař Aurelius rozhodl po roztržce s královnou Zenobií.

Nová Alexandrijská knihovna byla slavnostně otevřena v říjnu 2002. Za svůj vznik vděčí spolupráci státu Egypt s organizací UNESCO. Nemalou částkou na projekt přispěli i soukromé osoby. Futuristicky působící budova je postavená ze žuly a má svým působením navázat na knihovnu původní. Knihovna se rozkládá na ploše o velikosti 45 000 metrů čtverečních a může pojmout až 8 miliónů svazků. Čtyři roky po otevření již počet svazků přesahoval 200 000 kusů.

Zvláštností této knihovny je její digitální archív, od roku 1996 jsou veškeré dostupné informace z internetu ukládány. Archív má neuvěřitelně velkou kapacitu – tři petabajty – a měsíčně přibývají data přibližně asi 20 terabajtů. Tímto způsobem vzniká v Alexandrii světový archív digitální éry.

Alexandrijská knihovna si dává za cíl vytvořit největší odbornou sbírku na světě. Momentálně je největším vědeckým centrem Kongresová knihovna ve Washingtonu. Důležitým posláním knihovny je také předávání sesbíraných informací. Proto patří ke knihovně i planetárium, studovna pro zrakově postižené nebo různá muzea, jako například Muzeum antiky, Muzeum rukopisů nebo vědy nebo i sbírka minerálů.