Chrám Ramesse II.

Na jihu Egypta, poblíž hranice se Súdánem, najdete archeologické naleziště Abú Simbel, které tvoří dva starověké chrámy vytesané do skály.

Obě památky, velký chrám Ramesse II. i malý chrám bohyně Hathor na počest královské manželky Nefertari, jsou zapsány na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Kvůli výstavbě Asuánské přehrady v 60. letech minulého století museli být přesunuty z původního místa, aby nebyly zatopeny.

Postaveny vyly během deseti až dvaceti let v polovině 13. století př.n.l., z příkazu egyptského faraóna 19. dynastie, Ramesse II.. Chrámy měly upevnit staroegyptské náboženství v pohraniční oblasti Núbii. Rovněž měly Núbijcům ukázat moc faraónů. Obě díla byla vytesána přímo do svahu skalní stěny.

Vstupu do většího z obou chrámů vévodí čtyři monumentální sedící sochy Ramesse II. Jednu z těchto více než 20 m vysokých soch ovšem krátce po dokončení poškodilo zemětřesení. Samotný chrám zasahuje 63 m do skály.

Tvoří ho několik sloupových síní, které se směrem ke svatyni stále zmenšují, a několik vedlejších síní. Na vnitřních stěnách spatříte kromě hieroglyfů i ozdobné reliéfy. Sochy ve svatyni znázorňují tři nejdůležitější božstva z doby, kdy byl chrám postaven: Ptah, Amenre a Reharachtej. Mezi nimi trůní socha Ramesse II, jenž byl s bohy rovnoprávný.

Protože byl faraón, byl uctíván stejně jako bohové. Dvakrát ročně (kolem 21. ledna, případně kolem 21. října) dochází k takzvanému "slunečnímu zázraku" - sluneční paprsky po určitou dobu pronikají do svatyně a zahalí sochy do denního světla. Pouze socha Ptaha zůstává v šeru, neboť se jedná o boha smrti.

Asi tak 150 metrů od velkého chrámu stojí druhý, menší chrám. I jeho část kolem vstupu tvoří sochy, které byly vytesány ze skalní stěny. Šest vzpřímeně stojících soch měří 10 m. Znázorňují Ramesse II. a jeho hlavní manželku Nefertari.

Faraónova pozoruhodná úcta k Nefertari je vyjádřena tak, že její sochy dosahují stejné velikosti jako sochy jeho samotného. Chrám zasahuje 21 metrů do skály a podobou připomíná svůj větší protějšek. Je však jednodušší. Byl zasvěcen bohyni Hathor a rovněž Nefertari, zbožštěné faraónově manželce.

Podle místních obyvatel objevili chrámy v Abú Simbelu evropští badatelé na počátku 19. století. V té době byl však velký chrám zasypán pískem a odkryt byl až na začátku 20. století. Kvůli stavbě Asuánské přehrady hrozilo nebezpečí, že budou chrámy zaplaveny.

Proto byly v letech 1963 –1968 rozloženy na více než 1000 kusů, z nichž každý vážil až 30 tun a postaveny na vyvýšeném místě. Dnes chrámy stojí na břehu Nasserova jezera. Roku 1979 byly zařazeny na Seznam světového dědictví UNESCO, neboť patří k nejvýznamnějším stavbám Nové říše (1580 – 1085 př.n.l.).