Horní Egypt

Egypt je hlavně zemí pyramid a faraónů. Jsou zde ovšem i další zajímavosti. Jednou z nich je impozantní stavba - Asuánská přehrada. Přehrada se nachází ve vzdálenosti asi 13 km od města Asuán.
Přehrada vytváří pomocí vody z největší řeky Egypta Nilu - Násirovo jezero. Tato přehradní nádrž je svou plochou o celkové velikosti asi 6 000 km2 třetí největší vodní plochou světa.

Na jihu Luxoru postavil panovník Amenhotep III. chrám, který tenkrát měřil jen 195 metrů. Chrám v Luxoru je zasvěcený rodině boha s lidskou podobou, často také stvořiteli světa s beraní hlavou Amunovi. Honosí se bohatě dekorovanými a okrasnými stěnami, sloupy a obrazy bohů. Přepychový bulvár se zahradami a velkým množstvím soch faraónů vede k asi 3 km severně položenému chrámu v Karnaku.

"Příjezd do Luxoru...Vplouváme na souš. Nil je mělký...vystoupáme až na hráz, abychom něco viděli. Tam nás osloví nějaký malý muž a nabízí nám svoje průvodcovské služby, ptáme se ho, jestli mluví italsky: "Si, signor, molto bene." - Tuto epizodu, odehrávající se před půldruhým stoletím, líčí spisovatel Gustave Flaubert. Dnes nemůžete ani jít na hráz bez toho, aniž by vás pořád někdo neobtěžoval a člověk je neustále někým pronásledován. Namísto ahlan wa sahlan (vítejte), tu zazní jen : hello, bakšiš, podívejte, velmi levné.

Abu Simbel jsou dva starodávné, do bočních stěn skalního masivu vytesané chrámy. Nacházejí se na jihu Egypta v blízkosti hranice s dnešním Súdánem. Byly vytesány v průběhu jednoho až dvou desetiletí v polovině 13. století př.n.l. za vlády faraóna Ramesse II.. Stavba měla ukázat obyvatelům tehdejší Núbie faraónovu moc a posílit tak staroegyptské náboženství.

Na západním břehu řeky Nil, nedaleko města Luxor, leží nekropole (pohřebiště) - město mrtvých. V západních Thébách leží, s výjimkou panovníka Achnatona, všichni faraóni egyptské Nové říše. Oproti dřívějším obdobím byly hroby odděleny od kultovních míst, přechovávaly jen sarkofágy s mumiemi a posmrtnými předměty. Vybudovaly se skalní hroby, které měly systém štol, byly dlouhé až 300 m a zpravidla sahaly až do hloubky 20 m.

Na pravém břehu řeky Nil najdete město Luxor v údolí, které je obklopeno skalními stěnami východní pouštní tabule. Je hlavní dopravní tepnou Horního Egypta, zabírá část starého hlavního města egyptské říše - Théby, které se táhne ještě mnohem dále na sever, přes svatyni v Karnaku, se svou nekropolí na západním břehu Nilu až daleko do hor západní pouště. Ke konci byly Théby už jen stínem: malá osada, která obklopovala chrám Amenophise III. a ruiny přístavu uprostřed starších ruin.

Staroegyptské město Ombos, jehož jméno se dochovalo v dnešní podobě jako Kom Ombo (pahorek Ombos), vděčí za svůj vznik velmi strategicky výhodné poloze, která zahrnuje řeku z Núbie do nilského údolí. Rozkvět města spadá ovšem teprve do doby Ptolemaiovců, kdy bylo město povýšeno na hlavní město kraje a postavily se zde chrámy. Ze svatyní z dřívějších dob se už téměř nic nedochovalo.

Horní Egypt je označení pro část Egypta, která zahrnuje oblast od dnešního Assuánu až po dnešní Luxor. Klasická egyptská cesta vede podél Nilu na jih, přes Luxor až do Assuánu. Úzký pruh, který zahrnuje úrodnou půdu na levé i pravé straně Nilu čítá několik kilometrů, ale někdy také jen několik málo metrů.

Město Edfu (nebo také Idfu), obchodní centrum s cukrovary a starými hrnčířským průmyslem, leží v širokém údolí řeky Nil asi 100 km jižně od Luxoru na západním břehu, přes který již od roku 1969 vede most. Ve starověku se jmenovalo město Tbot, koptsky Atbo, z čehož se odvozuje moderní arabský název. V řecké antice se město nazývalo Apollonopolis Magna, podle boha Hora - Apolla, který zde byl velmi uctíván. Horus podle pověsti nesl přízvisko "jeden z Behdet", což bylo označení starého okresu Edfu.

Městečko Esna (nebo Isna) leží na levém břehu Nilu, je spojeno s východní nilskou pobřežní cestou a vede přes významnou přehradu (nilské zdymadlo). Ve starověku byla Esna se sousedním městem Enit (nebo Iunit) jedním z nejdůležitějších míst Horního Egypta a jmenovala se Tesnet, z čehož se odvodilo koptské Sne a arabské Esna.
Ve středověku získalo město význam jako zastávka pro karavany a jako tržiště pro zemědělské výrobky z okolí, dodnes je také jedním z center koptské víry.