Horní Egypt

Vesnice a stejnojmenné archeologické naleziště Sakkára se nachází v Horním Egyptě, na levém břehu řeky Nil. Leží asi 20 km na jih od egyptské metropole Káhira a přibližně 3 km od pyramid Abú Sír. Celý historický areál je obrovský, ze severu na jih je dlouhý až 7 km. Město bylo pravděpodobně pojmenováno po bohovi mrtvých, po Sokarovi.

V Karnaku nechali panovníci zřídit už na konci 2. tisíciletí př.n.l. svatyně pro boha Amona, aby si zajistili jeho přízeň. Jejich stavba trvala dalších více než 2000 let. Často ničili faraóni stavby svých předchůdců, aby vytvořili zase úplně nové svatyně. Celková rozloha zahrnuje plochu, která je skoro dvakrát tak velká jako plocha Vatikánu. Ke komplexu patří také rozsáhlé zemědělské plochy.

Armant je město v Horním Egyptě, na západním břehu řeky Nil. Nachází se v provincii Qena poblíž místa et-Tod, asi 20 km na jih od města Luxor. V jeho blízkosti byla objevena rozlehlá pohřebiště a sídliště z predynastického období. Z pozdější doby archeologické nálezy nejsou.

Qasr Ibrim (egyptsky Qaṣr Ibrīm), dříve římské místo Primis, se nacházel původně na východním pobřeží, nyní však leží uprostřed Nassirova jezera. To je známé také jako Assuanská přehrada, která leží na egyptské řece Nil. Památky z dob faraónů u tohoto jezera jsou zapsány na Seznamu světového dědictví UNESCO.

El-Kab je vesnice v Horním Egyptě, ležící na východním břehu řeky Nil v provincii Assuan. Nachází se 15 km severně od Edfu a 80 km jižně od Luxoru, při ústí vádí Hellal. Místo je obklopeno pískovcovými útesy. Zde a ještě v jednom údolí na sever od Machāmīdu se nacházejí naleziště jedlé sody, která měla v dřívějších dobách velký význam.

Chrám boha Hóra se nachází v egyptském městě Edfu. Stavba chrámu započala v roce 237 př.n.l. za vlády faraóna Ptolemaia III., zvaného Euergetes I., a ukončena byla až v roce 57 př.n.l. Stavební práce tedy trvaly 180 let a na trůně se mezitím vystřídalo celkem 11 faraónů. Hórův chrám patří k nejlépe zachovaným památkám v Egyptě.

Assuán (arabsky Aswān) leží na východním břehu Nilu, pod prvním nilským kataraktem. Je nejjižněji položeným městem v Egyptě a také hlavním místem stejnojmenného egyptského regionu. Žije zde téměř 300 tisíc obyvatel a město je tak čtvrtým největším v Horním Egyptě po Luxoru, Asyutu a Fayyumu. Název pochází ze staroegyptského názvu Swnw, což znamenalo "obchod".
Většinu potřebné elektřiny vyrábí známá assuánská přehrada a navíc je zdrojem pitné vody skoro celé země.

Údolí v zátoce u místa Dér el-Bahrí (nebo také Deir el-Bahari, v překladu "Severní klášter"), označovali staří Egypťané jako "Džeseru" – svaté místo, o kterém si mysleli, že je prahem mezi pozemským a posmrtným životem. Na tomto antickém pohřebišti, severně od místa Théby, nalezli archeologové množství různých skalních hrobek a impozantní zádušní chrámy faraónů Mentuhotepa a Thutmosise III. a královny Hatšepsut.

Chrámové komplexy v Karnaku a v Luxoru jsou pozůstatky svatého města Veset - původně nazývané Théby, které bylo dlouhá léta hlavním městem a kulturním centrem bývalé říše.
Karnacký chrám byl stavěn za vlád mnoha egyptských faraónů a různě tak dostavován déle jak 1500 let. Této okolnosti také vděčí za to, že se stal nejvýznamnějším chrámových komplexem země. Chrám v Karnaku platil právem za svatyni raného Egypta. Také své současné ocenění – zařazení do seznamu památek světového dědictví UNESCO – získal právem.

Chrám v Luxoru se skládá z velkého pylonu, který byl obklopen vysokými sochami a obelisky, z nichž jeden byl převezen v 19. století do Paříže a vystavován na náměstí Place de la Concorde. Nástěnný reliéf představuje bojovou scénu z bitvy u Kadeše, v dnešní Sýrii. Již po generace platili Chetité za úhlavní nepřátele, první bitvu vyhrál Ramses a opojen vítězstvím dokázal jen o rok později nepřítele definitivně zničit.