Dějiny Egypta - raná doba (1. - 2. dynastie)

Raná doba popř. raná dynastická doba (asi 3100 až 2670 př.n.l.) faraónského Egypta je historická fáze politického sjednocení říše a archaického budování státu. Nazývá se dobou Thinitů, protože podle historického textu egyptského kněze Menetha přišli první panovníci z města This.
Sjednocení říše mělo být podle egyptských tradic provedeno panovníkem jménem Meni (Mene), ovšem existenci této historické postavy v raně dynastických pramenech nelze stoprocentně doložit. Rané egyptské prameny, které ho uvádí jako zakladatele říše popř. prvního faraóna, pocházejícího z Nové říše. Pestrá paleta krále Narmera z chrámu Hierakonpolis ukazuje reliéfy, které můžeme také vykládat jako scény z doby sjednocení. Nelze vyloučit, že skutečné sjednocení země byl velmi zdlouhavý proces, který zapříčinil vytváření různých mýtů o určitých historických postavách.

U Abydu, ve vykopávkách Umm el Qaab (arabsky "matka hrnců"), bylo nalezeno bezpočet královských hrobů z rané doby. Byly objeveny rituální oblasti a takzvaná opevnění bohů pro pokračování panovnických rituálů konaných již na onom světě a také pilíře faraónů, u kterých se Horovi následovníci (sjednocení božské moci země) shromažďovali kolem krále. V nekropoli Sakkara bylo odkryto také velké množství hrobů a sice mastaby z první dynastie, u nichž se jedná o hroby úředníků a králových kenotafů (nepravých hrobů). Z druhé dynastie byla odhalena královská náhrobní galerie, komplex podzemních zařízení s bezpočtem chodeb a šachet.
Dějiny Egypta také ovlivňuje jeden z nejdůležitějších kulturních úspěchů rané doby, rozvoj piktografického a ideografického písma. Vznik písma je spjat s právě se vytvářející institucí království.