Památky

Místo Abu Ghurab (zvané i Abu Gurāb, Abu Gurob) je archeologické naleziště v Dolním Egyptě. Obec se nachází 10 km jižně od Gízy, 4 km severozápadně od Sakkary a přibližně 35 km od centra města Káhira. V blízkosti se nachází také Abu Sir (Memfiské pohřebiště) nebo sluneční svatyně Userkafa a Niuserrea. Tyto svatyně sloužily jako chrámy pro uctění boha slunce Re.

Archeologické vykopávky umístěné v přízemí jsou řazeny chronologicky po směru hodinových ručiček. Většinu výstavního místa zaujímají vykopávky z období Nové říše. Jsou vystaveny ve východním křídle a vedou až do křídla západního. Nacházejí se zde sochy králů Amenophise II., Amenophise III. a Thutmosise III. V severní části leží Amarnský sál, kde se nacházejí malby z různých paláců a hlava sochy královny Nefertiti.

Assuán (arabsky Aswān) leží na východním břehu Nilu, pod prvním nilským kataraktem. Je nejjižněji položeným městem v Egyptě a také hlavním místem stejnojmenného egyptského regionu. Žije zde téměř 300 tisíc obyvatel a město je tak čtvrtým největším v Horním Egyptě po Luxoru, Asyutu a Fayyumu. Název pochází ze staroegyptského názvu Swnw, což znamenalo "obchod".
Většinu potřebné elektřiny vyrábí známá assuánská přehrada a navíc je zdrojem pitné vody skoro celé země.

Egyptské muzeum v Káhiře je největším muzeem, které uchovává staroegyptské památky. Nachází se blízko východního břehu Nilu, na náměstí Midan Tahrir. Muzeum bylo založeno francouzským egyptologem Augustem Mariettem v roce 1858, v káhirské čtvrti Bulak. Místo ale velice brzy přestalo vyhovovat svou malou kapacitou a kromě toho hrozilo kvůli blízkosti Nilu zaplavení.

Proto bylo rozhodnuto o založení nového muzea, jehož základní kámen byl položen v roce 1897 a pro veřejnost bylo muzeum zpřístupněno v roce 1902.

Oáza Siwa (egyptsky Sekhetam = země palem) leží asi 630 km západně od egyptského hlavního města Káhira, v blízkosti hranic s Libyí. Je známá díky svým obrovským plantážím s datlovníky a olivovníky. Život zde umožňují prameny vyvěrající ze země, ale také výhodná poloha pod horami, které ji chrání před písečnými bouřemi. Do oázy se lze dostat autobusem z Alexandrie, který jezdí přes pobřežní město Marsa Matruh. Siwa zahrnuje také několik dalších míst, jako jsou vesničky Aghurmi, Abu Schuruf, Chamisa, Bilad ar-Rum a Bahi ad-Din.

Údolí v zátoce u místa Dér el-Bahrí (nebo také Deir el-Bahari, v překladu "Severní klášter"), označovali staří Egypťané jako "Džeseru" – svaté místo, o kterém si mysleli, že je prahem mezi pozemským a posmrtným životem. Na tomto antickém pohřebišti, severně od místa Théby, nalezli archeologové množství různých skalních hrobek a impozantní zádušní chrámy faraónů Mentuhotepa a Thutmosise III. a královny Hatšepsut.

Gíza (arabsky el-Gīzah) je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť staré říše v současném Egyptě, které najdete na západním břehu řeky Nil. Leží jihovýchodně od stejnojmenného města, třetího největšího v Egyptě (žije zde kolem 3 milionů obyvatel) a které je často označováno také za jednu z městských částí hlavního egyptského města Káhira. Na starých fotografiích je ještě oblast obklopena poli a vodopády, dnes sem již pomalu zasahuje civilizace z Káhiry.

Chrámové komplexy v Karnaku a v Luxoru jsou pozůstatky svatého města Veset - původně nazývané Théby, které bylo dlouhá léta hlavním městem a kulturním centrem bývalé říše.
Karnacký chrám byl stavěn za vlád mnoha egyptských faraónů a různě tak dostavován déle jak 1500 let. Této okolnosti také vděčí za to, že se stal nejvýznamnějším chrámových komplexem země. Chrám v Karnaku platil právem za svatyni raného Egypta. Také své současné ocenění – zařazení do seznamu památek světového dědictví UNESCO – získal právem.

Egypt se může pyšnit svou tisíciletou historií. O kultuře a náboženství země nesvědčí pouze mnohé monumentální stavby, ale také známá Alexandrijská knihovna, která byla údajně postavena za krále Ptolemaiose II. v roce 288 př.n.l. a měla již za svého času věhlasnou pověst. Uchovávala asi 700 000 pergamenových svitků a měla tak největší sbírku písemností. V roce 48 př.n.l. byla knihovna po obsazení vojsky Julia Césara omylem zapálena a zničena, části knihovny se prý ale zachovaly.

Káhira je hlavním městem Egypta, které se rozkládá na břehu řeky Nil. Velice zajímavá je samozřejmě ta historická část města, která skýtá bohatý pohled do minulých časů. Nachází se zde Citadela – pevnost, která pochází z roku 1176 a rozkládá se ve východní části města. Z jejího opevnění je za pěkného počasí překrásný pohled na pyramidy v Gize. V dnešní době je pevnost využívána k vojenským účelům, veřejnosti byla zpřístupněna před asi 20 lety.