Egyptské muzeum v Káhiře je největším muzeem, které uchovává staroegyptské památky. Nachází se blízko východního břehu Nilu, na náměstí Midan Tahrir. Muzeum bylo založeno francouzským egyptologem Augustem Mariettem v roce 1858, v káhirské čtvrti Bulak. Místo ale velice brzy přestalo vyhovovat svou malou kapacitou a kromě toho hrozilo kvůli blízkosti Nilu zaplavení.

Proto bylo rozhodnuto o založení nového muzea, jehož základní kámen byl položen v roce 1897 a pro veřejnost bylo muzeum zpřístupněno v roce 1902.

Oáza Siwa (egyptsky Sekhetam = země palem) leží asi 630 km západně od egyptského hlavního města Káhira, v blízkosti hranic s Libyí. Je známá díky svým obrovským plantážím s datlovníky a olivovníky. Život zde umožňují prameny vyvěrající ze země, ale také výhodná poloha pod horami, které ji chrání před písečnými bouřemi. Do oázy se lze dostat autobusem z Alexandrie, který jezdí přes pobřežní město Marsa Matruh. Siwa zahrnuje také několik dalších míst, jako jsou vesničky Aghurmi, Abu Schuruf, Chamisa, Bilad ar-Rum a Bahi ad-Din.

Údolí v zátoce u místa Dér el-Bahrí (nebo také Deir el-Bahari, v překladu "Severní klášter"), označovali staří Egypťané jako "Džeseru" – svaté místo, o kterém si mysleli, že je prahem mezi pozemským a posmrtným životem. Na tomto antickém pohřebišti, severně od místa Théby, nalezli archeologové množství různých skalních hrobek a impozantní zádušní chrámy faraónů Mentuhotepa a Thutmosise III. a královny Hatšepsut.

Gíza (arabsky el-Gīzah) je jedním z nejvýznamnějších archeologických nalezišť staré říše v současném Egyptě, které najdete na západním břehu řeky Nil. Leží jihovýchodně od stejnojmenného města, třetího největšího v Egyptě (žije zde kolem 3 milionů obyvatel) a které je často označováno také za jednu z městských částí hlavního egyptského města Káhira. Na starých fotografiích je ještě oblast obklopena poli a vodopády, dnes sem již pomalu zasahuje civilizace z Káhiry.

Chrámové komplexy v Karnaku a v Luxoru jsou pozůstatky svatého města Veset - původně nazývané Théby, které bylo dlouhá léta hlavním městem a kulturním centrem bývalé říše.
Karnacký chrám byl stavěn za vlád mnoha egyptských faraónů a různě tak dostavován déle jak 1500 let. Této okolnosti také vděčí za to, že se stal nejvýznamnějším chrámových komplexem země. Chrám v Karnaku platil právem za svatyni raného Egypta. Také své současné ocenění – zařazení do seznamu památek světového dědictví UNESCO – získal právem.

Egypt se může pyšnit svou tisíciletou historií. O kultuře a náboženství země nesvědčí pouze mnohé monumentální stavby, ale také známá Alexandrijská knihovna, která byla údajně postavena za krále Ptolemaiose II. v roce 288 př.n.l. a měla již za svého času věhlasnou pověst. Uchovávala asi 700 000 pergamenových svitků a měla tak největší sbírku písemností. V roce 48 př.n.l. byla knihovna po obsazení vojsky Julia Césara omylem zapálena a zničena, části knihovny se prý ale zachovaly.